... ostali v nemom údive :-)

Pracovníci technických služieb sa dnes ráno nestačili čudovať, "sánky im spadli". ... Pri vypúšťaní kašny na Námestí baníkov v Rožňave zistili, že sú tam ryby. Niekto tam vypustil, alebo choval sladkovodné jazerné ryby karasy. Bolo ich sedem. Pohľadom do vody som im odhadol asi 30 cm, čo už na háčiku poteší nejedného rybára, aj keď karas je tzv. plevelná ryba. Je veľmi podobná kaprovi, avšak nemá fúzy a medzisvalových kostičiek má požehnane. Tak si to trošku pripomínam ako bývalý rybár, snáď sa nemýlim. 

Takže aj takéto a podobné úsmevné príbehy sa stávajú súčasťou nášho mesta

Roman Ocelník

Kašna

 Kašna je umělá nádrž na vodu. Původně ji tvořila obyčejná kamenná, dřevěná, někdy i plechová schránka, do které byla voda obvykle přiváděna z jednoduché trubky veřejného vodovodu. Kašny ale mohly být koncipovány i coby zcela samostatné zdroje vody, tedy ve spojení s obecní či městské studnou či studánkou. Kašny sloužily většinou jako jediný zdroj vody pro obyvatele měst a obcí. Teprv od 16. století se v Česku začínají objevovat kašny různě architektonicky zdobené. Přibývají na nich sochy a plastiky. Název kašna pochází z německého Wasser kasten (schránka na vodu).

Karas obyčajný

(Carassius carassius) je menší ako kapor, dosahuje veľkosť až 400 mm. V závislosti od podmienok prostredia mení sa jeho vonkajší vzhľad. V zabahnených vodách so zlými podmienkami vytvára veľkohlavú formu s nízkym telom, v dobrých podmienkach má vysoké telo a rýchlo rastie. Je všežravý. Je rozšírený hlavne v strednej a východnej Európe, ale jeho areál výskytu je pomerne široký. Striebristé zafarbenie má karas striebristý (Carassius auratus).